MKT V ROCE 2009

PROCHÁZKA V OKOLÍ OBCE KVÁŠŇOVICE

(24.1.2009)

JEDNALO SE O NÁŠ PRVNÍ LETOŠNÍ KRATŠÍ VÝLET,PROBÍHAJÍCÍ JEŠTĚ V MRAZIVÉM LEDNOVÉM POČASÍ NA ZLEDOVATĚLÉ VOZOVCE A JEŠTĚ ZASNĚŽENÉ CYKLOSTEZCE.

TYTO SKUTEČNOSTI DONUTILI ZÚČASNĚNÉ ČLENY K OPATRNOSTI PŘI CHŮZI,KTERÁ OVŠEM NEZABRÁNILA NĚKOLIKA PÁDŮM,TY SE VŠAK OBEŠLY BEZ ZRANĚNÍ.

SRAZ BYL U MÍSTNÍHO OBCHODU,PROŠLI JSME KOLEM SOCHY SVATÉHO JANA A POKRAČOVALI PODÉL MÍSTNÍHO KOSTELA NA ZAČÁTEK CYKLOSTEZKY,KTERÁ SMĚŘUJE DO OBCE LAŽANY DEFUROVY.

NA TÉTO CYKLOSTEZCE JE K VIDĚNÍ PAMÁTNÝ STROM A NĚKOLIK KŘESŤANSKÝCH KŘÍŽKŮ.

OBEC LAŽANY DEFUROVY NABÍZÍ K PROHLÉDNUTÍ MÍSTNÍ, JIŽ ČÁSTEČNĚ ZCHÁTRALÝ ZÁMEK A KAPLI UPROSTŘED NÁVSI.

DALŠÍ ZAJÍMAVOU ZASTÁVKOU BYL KVÁŠŇOVICKÝ LOM,KTERÝ JE VELICE ATRAKTIVNÍ LOKALITOU,HLAVNĚ V LETNÍCH MĚSÍCÍCH,KDY KOUPÁNÍ V JEHO VODĚ VYUŽÍVAJÍ SPOUSTY NÁVŠTĚVNÍKŮ. A TÁBOŘENÍ NA OKRAJI LOMU JE ZAJÍMAVÉ ZVLÁŠTĚ PRO MLADÉ LIDI.

DÁLE NÁS ČEKALA JEN CESTA ZPĚT DO VÝCHOZÍHO MÍSTA,KDE JSME SE ROZLOUČILI A ROZJELI DO DOMOVŮ.

PROCHÁZKA SE USKUTEČNILA 24.1.2009 A ZÚČASNILI SE:

JANA

KLÁRA

VENDULA

HANKA

HONZA K.

MARIAN

DÉLKA 5Km

PS:BYSTRÉMU OKU URČITĚ NEUNIKLO, ŽE FOTKY NEJSOU FOCENÉ V LEDNU.

KLOUBOVKA-MAŇOVICKÝ DRAK-LESNÍ PARK PRAŠIVICE

(31.1.2009)

NÁŠ DRUHÝ VÝLET,TAKÉ V LEDNOVÉM MĚSÍCI,NÁS ZAVEDL DO LESŮ MEZI VESNIČKAMI OSELCE A KOTOUŇ.CÍLEM NAŠÍ PRVNÍ ZASTÁVKY SE STALA VÝKLENKOVÁ KAPLE A STUDÁNKA ZVANÁ KLOUBOVKA.

ZDE VYVĚRÁ PRAMEN,KTERÝ MÁ PODLE POVĚSTI LÉČEBNÉ ÚČINKY,ZEJMÉNA NA BOLESTI KLOUBŮ A KONČETIN.STUDÁNKA S KAPLIČKOU SE NACHÁZÍ VE STÍNU LESNÍCH STROMŮ,V KRÁSNÉ PŘÍRODĚ,PÁR METRŮ OD CESTY PRO PĚŠÍ.JSOU ZDE LAVIČKY PRO ODPOČINEK A MODLITEBNÍ KLEKÁTKO.LESNÍ STUDÁNKY A JEJICH OKOLÍ BÝVALY SÍDLEM DOBRÝCH VÍL I MÍSTEM PRO KLIDNÉ ROZJÍMÁNÍ.TADY OBČAS PŘICHÁZELA NADĚJE NA ZÁZRAČNÉ UZDRAVENÍ.

NAŠE SKUPINA VŠE PROHLÉDLA,OCHUTNALA VODU Z PRAMENE (JE OPRAVDU VÝTEČNÁ) A UDĚLALA NĚKOLIK FOTEK.NA JEDNÉ Z NICH JE PATRNÉ ZVLÁŠTNÍ SVĚTLO,KTERÉ OSVÍTILO NAŠÍ KAMARÁDKU KLÁRU.PŘES SNAHU ČLENŮ ROZUMNĚ TAJEMNÝ ÚKAZ VYSVĚTLIT (viz obrázek vlevo)JSME SE ŽÁDNÉ USPOKOJIVÉ ODPOVĚDI NEDOČKALI.INU,JSOU VĚCI MEZI NEBEM A ZEMÍ.

VRACÍME SE ZPĚT K ZAPARKOVANÝM AUTŮM A ODJÍŽDÍME DO OBCE MAŇOVICE,KDE STOJÍ SOCHA -KAMENNÝ DRAK, Z ROKU 1905, SE ZDĚNOU TÉŽ KAMENNOU OHRÁDKOU A KOVANÝM PLOTEM.DRAK MÁ NA HLAVĚ VZTYČENÝ KOVANÝ KŘÍŽ.CELÉ DÍLO NECHAL ZHOTOVIT STAROSTA ANTONÍN RAŠKA A JEHO SYNOVEC.

OBDIVUJEME DRAKA A PAK ODJÍŽDÍME NA CHUTNÝ OBĚD DO HORAŽĎOVIC,TAKÉ ZASTAVÍME U KOSTELA SVATÉHO ANTONÍNA MEZI OBCEMI HRADEŠICE A NALŽOVSKÉ HORY A POKRAČUJEME DO NALŽOVSKÝCH HOR DO LESNÍHO PARKU PRAŠIVICE.

ZDE JE TŘEBA ZMÍNIT IRSKÝ ŠLECHTICKÝ ROD TAAFFE Z CARLINGFORDU,KTERÝ SE V ČESKÝCH ZEMÍCH USADIL NA PŘELOMU 17. A 18.STOLETÍ A VÝZNAMNĚ ZAPŮSOBIL DO HISTORIE MĚSTEČKA NALŽOVSKÉ HORY.KOLEM ROKU 1840 NECHAL HRABĚ ROMANTICKY UPRAVIT NEDALEKÝ PRALES PRAŠIVICE A V JEHO NEJVYŠŠÍM BODĚ VYBUDOVAL UMĚLOU ZŘÍCENINU HRADU BALLYMOTTE,KOPII RODOVÉHO SÍDLA V IRSKU.
 KOLEM ZŘICENINY POSTUPNĚ VZNIKL LESNÍ PARK S JEZÍRKEM,V JEHOŽ BLÍZKOSTI JE K VIDĚNÍ KAMENNÁ ŽELVA,DRAK A DALŠÍ PLASTIKY.PAMĚTNÍCI VZPOMÍNAJÍ NA ČÁPA,OBROVSKÉ DŘEVĚNÉ MOCHOMŮRKY A TRPASLÍKY,VOLNĚ UMÍSTĚNÉ KOLEM ALTÁNKU.

TO UŽ BYLA NAŠE POSLEDNÍ ZASTÁVKA,MUSELI JSME JEŠTĚ ZVLÁDNOUT ZASNĚŽENOU ZLEDOVATĚLOU SILNICI,VHODNOU KE KLOUZÁNÍ,ZPĚT DO NALŽOVSKÝCH HOR,KDE NÁS ČEKALO MALÉ OBČERSTVENÍ V MÍSTNÍ HOSPODĚ.PAK UŽ NÁS ČEKALA JEN CESTA DOMŮ.

VÝLET SE USKUTEČNIL 31.1.2009 A ZŮČASNILI SE:

JANA

KLÁRA

HANKA

VENDULA

HONZA

MARIAN

JARDA (host)

DÉLKA 7 Km

 ČESKÝ KRUMLOV,PRACHATICE,SVATÁ MÁŘÍ

(23.3.2009)

ČLÁNEK SE PŘIPRAVUJE

CYKLOVÝLET ZELENÁ HORA

(5.4.2009)

ČLÁNEK SE PŘIPRAVUJE

VINTÍŘOVA STEZKA

(11.4.2009)

Vintířova stezka vede po jedné z nejstarších obchodních stezek Nierderaltaich – Prášily – Dobrá Voda – Hartmanice – Sušice – Blatná. Měří cca 150 km a je pojmenovaná po sv. Vintíři. Prochází místy, kde působil poustevník Gunther - Vintíř, kterého tradice charakterizuje jako společného světce Čechů a Němců, misionáře, diplomata a mírotvorce.

Naše skupina ale nepůjde celý 150 km dlouhý úsek,ale pouhý desetikilometrový okruch z Hartmanic přes Hamižnou a Dobrou Vodu.Vyrážíme kolem desáté hodiný ranní směr Peklo,na začátek dubna je nezvykle teplé počasí,proto bylo velmi kontrastní,hlavně za osadou Karlov,být lehce oblečeni,většinou v tričkách,lehkých sportovních botách a zároveň se brodit po kotníky ve sněhu,jak je patrno na druhém obrázku. To nás však nějak zvláštˇnezdržuje,naopak sem tam přilítne sněhová koule,někoho zasáhne,což jen přispívá k dobré náladě zůčastněných.

(na malém obrázku erb Hartmanic)

Po stoupání za Karlovem na místě bývalé osady Rovina,vedle nové ještě zavřené chaty se zastavujeme,odpočíváme a objedváme sebou připravené jídlo.

Zhruba po půl hodině jdeme dál na nepříliš vzdálenou Vintířovu skálu (998 m.n.m.),pod kterou se schovává kaple zasvěcená tomuto duchovnímu pastýří,vníž je obraz na kterém je sám vyobrazen a který se podle pověsti nedá ukrást.Lapkům kteří se o to pokusily obraz přes noc zmizel a vrátil se na své původní místo.

Kapli i s obrazem si pozorně prohlížíme,po kamenném schodišti zdoláme skálu a již se rozhlížíme na skalní vyhlídce,na jejímž vrholu je železný kříž.Počasí je slunečné,tak se nabízí pěkný výhled.

Po chvíli se vracime na stezku a projdem okolo zbytků několika stavení bývalé osady Pustina (jednoho z nejstarších sídel v této oblasti,těžko uvěřit že zde kdysi žilo více než 50 stálých obyvatel) a klesáme ke kostelu svatého Vintíře v Dobré Vodě.Zde je studánka s léčivou vodou,podle které se obec jmenuje a která je opředena mnoha pověstmi.Nedaleko též stojí Židovské muzeum a místní penzion.

Z Dobré vody scházíme k pozoruhodnému areálu Hamižná.Tuto horu nazvali havíři, kteří tady kdysi dobývali zlato, protože kutací práce zde byly velmi pracné a hora své poklady vydávala jen velmi nerada. K zajímavostem stezky patří pozůstatky hartmanických dolů na zlato s mlecími kameny z mlýna na zlatonosnou rudu nebo šumavské pamětní prkno.
V ochranářském koutku je pro návštěvníky připraveno k večernímu táboráku ohniště. Vývěska u vstupu na stezku informuje o termínech akcí souvisejících s naučnou stezkou. Vyhlídky jsou zde omezené zvrostlými stromy,proto brzy pokračujeme dál.

Stále klesáme po zpevněném chodníku do výchozího místa našeho putování-Hartmanic,kde se občerstvíme stylově v hotelu Vintíř.

To ještě není konec,nasedáme do vozidel a odjíždíme do sklářské osady Annín,kde přímo u sklárny parkujeme a čeká nás výstup ke kostelu svatého Mouřince který leží na vrchu Mouřenec nad vsí (asi 1,5 km ) byl vystavěn na přelomu 12. a 13. století v románském stylu, jeden z nejstarších v kraji. Kostel sloužil po staletí jako farní německým osadníkům. V roce 1992 byl opraven. Toto poutní místo je též součástí Vintířovi stezky.
Zde se nabízejí pěkné výhledy do okolí a na hrad Kašperk. 

Při zpáteční cestě se ještě zastavujeme u hrobky.Leží na úbočí kopce,je to novogotická hrobka někdejších majitelů zdejší sklárny, rodiny Schmid. Jedná se o jednolodní kapli, orientovanou k východu. K západnímu průčelí je připojena věž se dvěma patry, vybavenými velkými zvukovými okny. Zakončuje ji jehlancová střecha a nízké trojúhelníkové štíty. Loď má na každém boku dvě velká, hrotitě zaklenutá okna, zasklená bohatými vitrajemi. Sedlovou střechu kryjí stupňovité štíty. Presbytář je polygonální. Objekt byl nedávno opraven.Nedaleko protéká řeka Otava,je možno zde spatřit zajímavé zákoutí řeky.

To byl již opravdu poslední cíl našeho výletu,nasedáme do vozidla a odjíždíme k domovu.

Výletu se účastnili:Jana,Klára,Honza K.,Honza H.,Marian

Délka:13 km 

CYKLOAKCE KADOVSKÝ VIKLAN

(24.4.2009)

TRASA:NEKVASOVY-ČERNICE-NOVÁ VES-CHANOVICE-BEZDĚKOV-KADOV-VRBNO-MRAČOV-BLATNÁ-POLE-BEZDĚKOV-CHANOVICE-ÚJEZD U CHANOVIC-LAŽANY DEFUROVY-ČERNICE-NEKVASOVY.DÉLKA 55Km.

ÚČAST:ČTYŘI ČLENI KLUBU (HONZA H,HONZA K,JANA,MARIAN) A JEDEN HOST (PAVEL GLANZ)

NAVŠTÍVILI JSME JEŠTĚ NEDOSTAVĚNOU CHANOVICKOU ROZHLEDNU A MÍSTNÍ SKANZEN.

VÝLET POKRAČOVAL DO BEZDĚKOVA,KDE JSME SE ZASTAVILI U PAMÁTKY KAMENNÁ BÁBA,KDE SE K NÁM PŘIPOJIL NÁŠ HOST.

DÁLE JEDEME DO KADOVA .PROHLÉDLI  SI HROBKU A POKRAČOVALI NA HLAVNÍ CÍL NAŠÍ CESTY KADOVSKÝ VIKLAN.

PO PROHLÍDCE ZAJÍMAVOSTI A PROSTUDOVÁNÍ MÍSTNÍCH INFORMAČNÍCH TABULÍ  A KRÁTKÉ PORADĚ STOUPÁME K OBCI MRAČOV A HLEDÁME OBĚTNÍ KÁMEN,KUPODIVU ŮSPĚŠNĚ,DÍKY NAŠEMU HOSTU.

VELMI DOBRÝ ČAS NÁM DOVOLIL VÝLET PRODLOUŽIT AŽ DO MĚSTA BLATNÁ,KDE PO OBČERSTVENÍ PROBĚHLA PROHLÍDKA NÁDVOŘÍ ZÁMKU,ZAHRADY A ČÁSTI PODZEMÍ,KDE SE NACHÁZÍ ZAJÍMAVÉ CHODBY A PROSTORY.ZAHRADA NABÍZÍ TAKÉ VOLNÝ POHYB ZVÍŘATŮM,LZE ZDE ZAHLÉDNOUT DAŇKY,PÁVA A PODOBNĚ.

DRUHÁ POLOVINA NAŠÍ CESTY JIŽ SMĚŘOVALA K DOMOVU,VE VESNIČCE POLE JSME USKUTEČNILI MALÉ OBČERSTVENÍ A TAKÉ V CHANOVICÍCH,KDE SE ROZLOUČIL NÁŠ HOST PAVEL (TÍMTO MU VŠICHNI DĚKUJEME,ŽE NÁS PROVEDL A UKÁZAL ZAJÍMAVÁ MÍSTA) A KDE SE PŘIPOJILA HANKA.DOJELA S NÁMI ZBYTEK VÝLETU (10KM).

U NEKVASOV V MÍSTĚ ZVANÉM SAMOTY JSME SE ROZLOUČILI.

FOTOGRAFIE Z VÝLETU NA NAŠEM ODKAZU-KLUBOVÉ FOTKY.

PĚŠÍ TŮRA NA PAJREK

(9.5.2009)

TRASA:NÝRSKO,PAJREK,NÝRSKÁ PŘEHRADA

ZŘEJMĚ DÍKY SLIBU PŮVODNĚ OHLÁŠENÉ NENÁROČNÉ,KRÁTKÉ TRASY SE VÝLETU ZÚČASNIL REKORDNÍ POČET TURISTŮ (8 ČLENŮ,2 HOSTÉ).

VYCHÁZÍME Z CENTRA PRŮMYSLOVÉHO MĚSTEČKA NÝRSKO,KTERÉ VZNIKLO NA ZEMSKÉ STEZCE, VEDOUCÍ DO BAVORSKA,JAKO POHRANIČNÍ OSADA.NEJSTARŠÍ PÍSEMNÁ ZPRÁVA JE Z ROKU1327.DLE TÉTO PÍSEMNOSTI BYLO NÝRSKO OPEVNĚNOU OSADOU POVĚŘENOU VÝBĚREM CLA.POKRAČUJEME JIŽNÍM SMĚREM OKOLO LESNÍHO DIVADLA NA MALÝ HRAD PAJREK,JEHOŽ ZBYTKY LZE DODNES SPATŘIT NA VYSOKÉM HŘEBENU.

HRAD JE UKÁZKOU DONJONOVÉHO TYPU,KDY OBYTNÁ VĚŽ (DONJON) PŘEDSTAVUJE ROZHODUJÍCÍ STAVBU CELÉ HRADNÍ ZŘÍCENINY.POSTAVILI JEJ PÁNI Z JANOVIC,V PRVNÍ POLOVINĚ 14.STOLETÍ.V DRUHÉ POLOVINĚ 15.STOLETÍ SEHRÁL PAJREK DŮLEŽITOU ÚLOHU V BOJÍCH S BAVORY.ROKU 1467 POD NÍM PORAZILO KRÁLOVSKÉ VOJSKO KŘIŽÁKY A V ROCE 1472 BAVOŘI HRAD VYPÁLILI.JAKO PUSTÝ SE PŘIPOMÍNÁ OD ROKU 1504. 

STEZKA K HRADU SE DÍKY ZMATENÉMU ZNAČENÍ A TAKÉ NEPOZORNOSTI TURISTŮ PRODLOUŽILA NA TÉMĚŘ DVOJNÁSOBEK.ZDOLÁVÁME PRUDKÉ STOUPÁNÍ A NACHÁZÍME SE NA MALÉM VYHLÍDKOVÉM OKRUHU,ZE KTERÉHO JE KRÁSNĚ VIDĚT NA MĚSTO NÝRSKO.STÁVÁME SE SVĚDKY ZAJÍMAVÉHO ÚKAZU,KDY NĚKOLIK ČLENŮ KLUBU VIDÍ HRAD,NA MÍSTĚ,KDE VŮBEC NENI.ZREJMĚ ÚNAVOU..PO KRÁTKÉM ODPOČINKU ZNOVU ZKOUŠÍME NAJÍT HRAD.NACHÁZÍME HO ZAROSTLÝ V KŘOVÍ.VŠE PROHLÉDNEME A PROZKOUMÁME POMOCÍ PĚŠIN OBKLOPUJÍCÍ ZŘÍCENINU,NAKOUKNEME DO SLEPÉ PODZEMNÍ CHODBY,SLOUŽÍCÍ ASI JAKO SKLEP A VRACÍME SE ZPĚT DO NÝRSKA.

PO CHUTNÉM OBĚDĚ SE PŘESOUVÁME K POSLEDNÍ ZASTÁVCE NAŠEHO VÝLETU,K NÝRSKÉ PŘEHRADĚ.

NÁDRŽ SE NACHÁZÍ V TŘETÍ CHRÁNĚNÉ ZÓNĚ ŠUMAVY.VODA ZÁSOBUJE PLZEŇ,KLATOVSKO A DOMAŽLICKO.PŘI NAPOUŠTĚNÍ DOŠLO K LIKVIDACI ČÁSTI OBCE HAMRY.PŘEHRADA ZADRŽUJE 20,70mil.m3 VODY.

PO PROHLÉDNUTÍ PŘEHRADY NÁŠ VÝLET KONČÍ A VRACÍME SE DOMŮ.

AKCE SE USKUTEČNILA 9.5.2009

ÚČAST:JANA,KLÁRA,HANKA,VENDULA,JITKA,HONZA K.,RADEK,MARIAN.

HOSTÉ:JARDA,JITKA

DÉLKA 8 Km

CYKLOVÝLET NA POUSTEVNU A PAMÁTNÍK NAKLONĚNÝ OBELISK

(23.5.2009)

DALŠÍ VÝLET NA KOLECH NÁS ZAVEDL DO MALEBNÉ PŘÍRODY V OKOLÍ ZÁMKU ZELENÁ HORA.

VÝLET ZAČAL Z MÍSTA SETKÁNÍ A POKRAČOVAL PO ASFALTOVÝCH SILNICÍCH AŽ DO NEPOMUKU,KDE ODBOČUJEME SMĚREM NA OBEC KLÁŠTER.TUTO HEZKOU VESNIČKU PROJEDEM A POKRAČUJEME K HLAVNÍ SILNICI,NA KTERÉ SE MUSÍME PÁR SET METRŮ ZDRŽET.

POTÉ JÍŽ VJÍŽDÍME NA LESNÍ CESTU,SLEDUJEME ZNAČENÍ A STOUPÁME K NAŠÍ PRVNÍ ZASTÁVCE,MÍSTU ZVANÉM POUSTEVNA.

JEDNÁ SE O SKALNÍ VÝCHOZ NA SEVEROVÝCHODNÍ STRANĚ KOPCE ZVANÉ NA SKALICI,NAD OBCÍ PRÁDLO.NA JEDNOM ZE SKALNÍCH SUKŮ STOJÍ MALÁ,ROMANTICKÁ,KAMENNÁ STAVBA KRUHOVÉHO PŮDORYSU.V OKOLÍ JE K VIDĚNÍ NĚKOLIK SKAL RŮZNÝCH TVARŮ.

PO PROHLÍDCE POUSTEVNY A OKOLÍ SJÍŽDÍME ZPĚT DO KLÁŠTERA,KDE SI PROHLÉDNEME ZBYTEK OPEVNĚNÍ BÝVALÉHO KLÁŠTERA A MŮŽEME SE OBČERSTVIT V MÍSTNÍ HOSPŮDCE.

PO PŘESTÁVCE VYRAZÍME Z KLÁŠTERA A STOUPÁME NĚKOLIK KILOMETRŮ K NAŠÍ DRUHÉ ZASTÁVCE PÁMÁTNÍKU-NAKLONĚNÝ OBELISK NA DUBČI.

TENTO PAMÁTNÍK STOJÍ V MÍSTECH, KDE 22.2.1944 ZAHYNULO DESET AMERICKÝCH LETCŮ PŘI DOPADU SESTŘELENÉHO BOMBARDÉRU B-24J LIBERATOR.

PAMÁTNÍK BYL SLAVNOSTNĚ ODHALEN 3.5.2009 RAYMONDEM NOURYM,KTERÝ JAKO JEDINÝ TRAGICKOU UDÁLOST PŘEŽIL.

ZNAČNÁ STOUPÁNÍ V MÍSTNÍ LOKALITĚ ZPŮSOBILA VYHLADOVĚNÍ A ŽÍZEŇ ZÚČASNĚNÝCH,PROTO SE PŘESOUVÁME DO SOBĚSUK A V MÍSTNÍM VYHLÁŠENÉM STEAK HOUSU SI DÁVÁME CHUTNÝ OBĚD A VÍDÁME NĚKTERÉ CELEBRITY.PO OBČERSTVENÍ SE VRACÍME ZPĚT DO VÝCHOZÍHO MÍSTA NAŠEHO VÝLETU.

DATUM AKCE:23.5.2009

DÉLKA TRASY:40 Km

ORGANIZOVALA A PŘIPRAVILA JANA

Komentář napsal MÁŇA

SJEZD ŘEKY NA RAFTU

(PRVNÍ VODÁCKÁ AKCE MKT)

(3.7.-6.7.2009)

ÚVODEM JE TŘEBA PODĚKOVAT JARDOVI A KLÁŘE,ZA ORGANIZACI A HLADKÝ PRŮBĚH AKCE

PÁTEK:VŠE ZAČALO V PÁTEK 3.7.2009 V 15.30,KDY NÁS VŠECHNY SPOLKLO PROSTORNÉ JARDOVO AUTO I S BAGÁŽÍ (bylo nás pět) A ODJÍŽDÍME DO ČESKÝCH BUDĚJOVIC DO PŮJČOVNY VODÁCKÉHO VYBAVENÍ.ZDE SI ZKOUŠÍME ZÁCHRANNÉ VESTY (NEBYLY ZAPOTŘEBÍ),PŘILBY A PÁDLA.ZAMĚSTNANEC VŠE VČETNĚ NÁS A RAFTU NAKLÁDÁ DO DODÁVKY A ODJÍŽDÍME DO PRVNÍHO MÍSTA NAŠEHO VODÁCKÉHO PUTOVÁNÍ - KEMPU VYŠŠÍ BROD.PŘESTOŽE PO CESTĚ DO VYŠŠÍHO BRODU BYLO POČASÍ PROMĚNLIVÉ,KAŽDOU CHVÍLI PRŠELO,V KEMPU BYLO KRÁSNĚ A SVÍTILO SLUNÍČKO.TO NÁS DOHNALO K ROZHODNUTÍ,NA MÍSTO STAVĚNÍ STANŮ SPUSTIT RAFT NA VLTAVU A VYPLOUT.

BEZ PROBLÉMU PROVÁDÍME SVÉ PRVNÍ NASEDÁNÍ NA RAFT A  VYPLOUVÁME.ROZVODNĚNÁ VLTAVA JE MNOHEM RYCHLEJŠÍ NEŽ ZA NORMÁLNÍHO STAVU,PROTO JSME VŠUDE DŘÍVE NEŽ ČEKÁME,IGNORUJEME PÁNA STRACHUJÍCÍHO SE O NAŠE ŽIVOTY A BLÍŽÍME SE K PRVNÍ ŠLAJSNĚ.PŘIRÁŽÍME K BŘEHU A PROHLÍŽÍME STAV ŠLAJSNY,MIMOCHODEM DOCELA DIVOKÉ A MÁME TU PRVNÍ SPOR-PŘENÉST NEBO PROJET.PŘENÁŠENÍ SE ZDÁ BÝT NÁROČNÉ,PROTO SE DEMOKRATICKY ROZHODUJEME,KDO CHCE JET ,JEDE,KDO NECHCE, PROJDE PO BŘEHU.PRVNÍ DIVOKOU ŠLAJSNU ZVLÁDÁME DOBŘE,ALE TROCHU PROMOČENÍ OD STŘÍKAJÍCÍ VODY.NABÍRÁME OSTATNÍ U BŘEHU A PLUJEME K HEBERTOVU,KDE NÁS ČEKÁ DRUHÁ ŠLAJSNA(na druhém obrázku šlajsna v Hebertově,zvládli jsme ji bez problémů,zadíváteli se na obrázek důkladně,uvidíte kajakáře),JEŠTĚ PRUDČÍ,TU VŠAK UŽ ZVLÁDÁME SPOLEČNĚ BEZ PROBLÉMŮ A VŠECHNY OSTATNÍ TAKÉ,PO CELÉ ŘECE.POKRAČUJEME POKLIDNOU PLAVBOU,MÍJÍME TÁBOŘIŠTĚ U TŘÍ VEVEREK A ZA OHYBEM ŘEKY JIŽ VYKUKUJE PRVNÍ STAVENÍ STAROBYLÉHO MĚSTA ROŽMBERK,JEHOŽ HRAD VLTAVA OBTÉKÁ VE TVARU PODKOVY,VYTVÁŘÍ SE TAK OBOUSTRANNÝ NÁDHERNÝ VÝHLED NA HRAD Z RAFTU.V MÍSTNÍM KEMPU KOTVÍME (po nepříliš úspěšném přiražení-ztratili jsme kormidelníka,tím bavíme přítomné vodáky),VYNDÁVÁME VĚCI A STAVÍME STANY.KEMP NABÍZÍ DOSTATEK MÍSTA NA STANOVÁNÍ,DVĚ RESTAURACE S BOHATÝM VÝBĚREM JÍDEL,WC I SPRCHY,VEČEŘÍME,POPÍJIME PIVO A DEBATUJEME O PRVNÍCH ZÁŽITCÍCH NA RAFTU,HLAVNĚ O ŠLAJSNÁCH.NOC JIŽ TAK POHODOVÁ NEBYLA,ZBYLÁ MÍSTA SE ZAPLNILA STANY,NOVĚ PŘÍCHOZÍ JSOU HLUČNÍ A NENECHAJÍ NÁS SPÁT,TO ALE K TOMU PATŘÍ,RÁNO SE PROBOUZÍME S RŮZNÝMI VÝRAZY VE TVÁŘÍCH.

SOBOTNÍ RÁNO:PO NEZBYTNÝCH HYGIENICKÝCH ÚKONECH NÁS ČEKÁ PROHLÍDKA MĚSTA ROŽMBERK NAD VLTAVOU (obrázek 3).DOMINANTOU MĚSTA JE HRAD (pocházející z poloviny 13. století patří mezi nejstarší hrady Vítkovců, předchůdců jednoho z nejvýznamnějších českých šlechtických rodů - Rožmberků. Jedná se o komplex původně dvou rožmberských hradů tzv. Dolní hrad a Horní hrad, z něhož se zachovala pouze kamenná hláska zvaná Jakobínka. Horní část byla později upravena na letní šlechtické sídlo.
Rovněž Dolní hrad prošel několika přestavbami, z nichž nejvýznamněji ovlivnila podobu hradu renesance a konečně styl anglické novogotiky. V 19. století byla tato část posledními majiteli přeměněna),KTERÝ SI Z NÁDVOŘÍ PROHLÍŽÍME,PROCHÁZÍME MĚSTEM A ASI PO TŘECH KILOMETRECH SE VRACÍME ZPĚT DO KEMPU, KDE BALÍME VŠECHNY NAŠE VĚCI A ODRÁŽÍME SMĚR ČESKÝ KRUMLOV.

PLUJEME DÁLE,PŘESTOŽE DOPOLEDNE BYLO KRÁSNĚ,POČASÍ NÁM NEPŘEJE,NEDAŘÍ SE USUŠIT VĚCI,VIDÍME OSTATNÍ RAFTY,JIŽ NEJEDEME SAMI,ZAČÍNÁ BOUŘKA,MUSÍME PŘIRAZIT V KEMPU POD ČEŘÍNEM U BRANNÉ,KDE VYČKÁVÁME AŽ USTANE DÉŠŤ.PO DVOU HODINÁCH PŘESTÁVAJÍ VRTOCHY POČASÍ,VYJASŇUJE SE,POKRAČUJEME DÁL,UŽÍVÁME SI PLAVBY,PŘEDJÍŽDÍME OSTATNÍ RAFTY A RADUJEME SE, JAK NÁM TO JDE.BLÍŽÍME SE K NEHEZKÉMU AREÁLU PAPÍRNY VĚTŘNÍ,KTERÝ SE ROZLÉHÁ NA LEVÉM BŘEHU ŘEKY,NĚKOLIK KILOMETRŮ.RYCHLE PROJÍŽDÍME PONURÝ ÚSEK DO OTEVŘENÉ KRAJINY. DALŠÍ,ZÁROVEŇ POSLEDNÍ SOBOTNÍ ZASTÁVKOU BYL KEMP NOVÉ SPOLÍ V ČESKÉM KRUMLOVĚ.ZDE TÁBOŘÍME,KEMP JE JIŽ PLNÝ,STAN NA STANU,ODCHÁZÍME NA PROHLÍDKU MĚSTA ČESKÝ KRUMLOV.VYCHVALOVÁNÍ TOHOTO ČAROKRÁSNÉHO MĚSTA BY BYLO NOŠENÍM DŘÍVÍ DO LESA,NEBO SPÍŠ V NAŠEM PŘÍPADĚ LITÍ VODY DO ŘEKY.VEČEŘÍME V NAŠÍ OBLÍBENÉ RESTAURACI A ZANEDLOUHO SE VRACÍME ZPĚT DO KEMPU,PO VYSPRCHOVÁNÍ USEDÁME VŠICHNI NA PIVO,HRAJEME KARTY,JSME UNAVENÍ,PROTO JDEME VŠICHNI BRZY SPÁT.

NEDĚLE:NOC V NOVÉM SPOLÍ BYLA CO SE TÝKÁ KLIDU NA SPANÍ PODOBNÁ TÉ PRVNÍ,POČASÍ NEVYPADALO VÁBNĚ,AVŠAK PO SNÍDANI SE OBJEVUJE SLUNÍČKO A ZAČÍNÁ JEDINÝ TROPICKÝ DEN NAŠÍ PLAVBY.ODRÁŽÍME,SJÍŽDÍME SÉRII ČESKOKRUMLOVSKÝCH ŠLAJSEN (v jedné z nich opět ztrácime kormidelníka),VYUŽÍVÁME KRÁSNÉHO POČASÍ,OPALUJEME SEA KOTVÍME U BŘEHU PAPOUŠČÍ SKÁLY KDE CHUTNÁME VÝBORNÉ PŠENIČNÉ PLACKY A PIVO.ODPOČÍVÁME,POMALU SE BLÍŽÍME K ZLATÉ KORUNĚ,KDE KOTVÍME,OBĚDVÁME A CHYSTÁME SE NA PROHLÍDKU MÍSTNÍHO KLÁŠTERA(Do kláštera Svatá trnová koruna (Sancta Spinea Corona) povolal cisterciáky z rakouského kláštera Heiligenkreuz český král Přemysl Otakar II. roku 1263. Podle legendy založil klášter ze zbožných pohnutek. Král měl totiž před důležitou bitvou u Kressenbrunnu roku 1260 proti uherskému králi Bélovi IV. učinit zbožný slib, že za své vítězství nechá založit klášter. Po vítězném boji pak své slovo skutečně splnil. Důvody pro založení kláštera však byly zároveň i politické. Nový klášter měl zamezit případné rozpínavosti rodu Vítkovců, kterým patřil nedaleký Český Krumlov. Zakladatel věnoval Zlaté Koruně rozsáhlé pozemky, k nimž pak přibyly další od jiných donátorů, což klášteru umožnilo velký rozkvět ve 14. století. Sláva Zlaté Koruny však pohasla během husitských válek. Roku 1420 byla napadena husity, kteří budovy zapálili a způsobili tím velké škody. Mniši proto klášter na 17 let opustili. Rožmberkové, sídlící v nedalekém Českém Krumlově, v té době uchvátili klášterní statky, které již nikdy nebyly vráceny svému původnímu majiteli. Mniši tak neměli prostředky na obnovu kláštera, a proto až do 17. století nemohli užívat pobořený klášterní kostel a velký konvent.
  Po třicetileté válce, během níž klášter trpěl pobyty vojsk a rabováním, se však Zlatá Koruna vzchopila a dokonce se ve 2. polovině 17. století počítala mezi vzorové kláštery českomoravské cisterciácké provincie. V té době byl klášter nákladně opravován.
 Další dobou rozkvětu byla 2. polovina 18. století za posledního opata Bohumíra Bylanského, který se pečlivě staral o duchovní i hmotnou stránku života kláštera. Založil tu např. školu pro děti místních poddaných, kde se vyučovalo podle tehdy moderní názorné metody. Dále nechal vyzdobit interiéry kláštera v rokokovém slohu a upravil klášterní zahrady. Bohužel právě tehdy, roku 1785, byl slibný rozvoj kláštera nečekaně ukončen zrušovacím dekretem císaře Josefa II. a od té doby zde řeholní život definitivně ustal.
Budovy kláštera poté odkoupili krumlovští Schwarzenbergové (roku 1787), kteří jej pronajímali pro nevhodné průmyslové provozy. Zejména slévárna a strojírna, umístěné v křížové chodbě (v 2. polovině 19. století), značně poškozovaly klášterní architekturu. Naštěstí byly tyto továrny roku 1909 zastaveny a začalo se s rekonstrukcemi klášterních budov, které probíhali od roku 1938 i během 2. světové války pod vedením architekta Fidry.                                    
Během 2. světové války byl klášter Schwarzenbergům zkonfiskován protektorátními úřady, v roce 1948 přešel do vlastnictví československého státu. V letech 1979 až 2000 byl pod správou Státní vědecké knihovny v Českých Budějovicích a nyní ho spravuje Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Českých Budějovicích. V roce 1995 byl zlatokorunský klášter prohlášen národní kulturní památkou.),KDE NÁS ZAUJAL VELKÝ MODEL KLÁŠTERA A OKOLÍ S TEKOUCÍ VODOU.

PO PROHLÍDCE ODRÁŽÍME A DALŠÍ NAŠÍ ZASTÁVKOU JE TÁBOŘIŠTĚ POD DÍVČÍM KAMENEM.KLIDNÉ PROSTŘEDÍ LÁKÁ K PŘENOCOVÁNÍ,BOHUŽEL NEJSOU ZDE SPRCHY,TAK SE ROZHODUJEME ŽE PO PROHLÍDCE ZŘÍCENINY DOKONČÍME PLAVBU DNES.

NA ZŘÍCENINU STOUPÁME POVODNĚMI PONIČENOU CESTOU,ASI PO KILOMETRU VSTUPUJEME NA NÁDVOŘÍ HRADU DÍVČÍ KÁMEN.(Archeologické nálezy ukazují, že na místě dnešního hradu stávalo pravěké hradiště. Nálezy kamenných, bronzových a kostěných předmětů dokládají osídlení již ve starší době jantarové perly, které nasvědčují obchodním kontaktům s baltskou oblastí.Jméno Dívčí Kámen je pravděpodobně starší než hrad, který zde byl postaven. Vyplývá to z listiny z roku 1349, jíž Karel IV. dovoluje bratřím Petrovi, Joštovi, Oldřichovi a Janovi z Rožmberka „postavit v Českém království hrad, nazva-ný v českém jazyce Dívčí Kámen.“ Rožmberkové toto jméno podle tehdejší módy poněmčili na Maidštejn.Výstavba hradu probíhala nepochybně velmi rychle. První zmínky o purkrabství se objevují již
o 11 let později, roku 1360. Přestože byl hrad na svou dobu moderním a pohodlným obydlím, nikdy se nestal trvalým sídlem vrchnosti, jeho funkce byla především mocensko-správní. Roku 1394 zde byl krátce vězněn král Václav IV.
Na počátku husitských válek postoupil Oldřich II. z Rožmberka hrad Vilémovi z Potštejna, ale již o čtyři roky později, v roce 1424, se hrad opět navrátil do Oldřichovy držby. Oldřich si Dívčí Kámen oblíbil a na sklonku svého života zde strávil čtyři roky. Hrad většinou obývala stálá posádka, které velel purkrabí a která spolu s ním čítala deset mužů.
Pouze v době domácích válek okolo roku 1470 byl počet členů hradní posádky zvýšen na 24.
V roce 1506 se Petr z Rožmberka rozhodl hrad dále neudržovat, zařízení přestěhoval do Čes-kého Krumlova a v roce 1541 se o Dívčím Kameni písemné prameny zmiňují jako o pustém hradu.)HRADNÍ ROZVALINY JSOU ROZLEHLÉ,JE ZDE VYHLÍDKOVÁ VĚŽ,POBÝVAJÍ ZDE ZVÍŘATA (kozy a osel),POMÁHÁME OSTATNÍM NÁVŠTĚVNÍKŮM S VÝKLADEM HISTORIE HRADU A VRACÍME SE NA RAFT,DOKONČIT NAŠÍ PLAVBU.

ZBÝVÁ NÁM JIŽ POSLEDNÍ ÚSEK VLTAVY K BORŠOVU,PŘENÁŠÍME RAFT OKOLO JEZU A PŘIRÁŽÍME U KEMPU,TÍM KONČÍ NAŠE VODÁCKÉ PUTOVÁNÍ PO VLTAVĚ.TÁBOŘÍME,V MÍSTNÍ HOSPŮDCE OSLAVUJEME ÚSPĚŠNÉ DOKONČENÍ AKCE.NEJKLIDNĚJŠÍ NOC RUŠILA JEN DVOJICE OPILCŮ,BOHUŽEL Z NAŠICH ŘAD.

PONDĚLÍ:PONDĚLNÍ RÁNO BYLO VE ZNAMENÍ VELKÉHO BALENÍ,SKLÍZENÍ STANŮ,RAFTU A VŠEHO VYBAVENÍ,ČEKÁME NA PŘÍJEZD AUTA,VYJÍŽDÍME K DOMOVU,PROTOŽE JE DOSTATEK ČASU,NAVŠTÍVÍME ZÁMEK KRATOCHVÍLE.(Na místě dnešního zámku stával původně hospodářský dvůr nazývaný Leptáč, který v roce 1569 věnoval Vilém z Rožmerka regentu rožmberského dominia a známému budovateli jihočeských rybníků Jakubovi Krčínovi z Jelčan. Krčín v těchto místech postavil nový dvůr, kolem něhož zřídil rozsáhlou loveckou oboru. Takto půvabně položený dvůr se rožmberskému vladaři zalíbil natolik, že jej v roce 1579 směnil s Krčínem za městečko Sedlčany s 10 vesnicemi. Roku 1583 pověřil Vilém z Rožmberka vlašského stavitele Baldassara Maggiho z Arogna, aby mu postavil po vzoru italských vil v sousedství Leptáče nový lovecký zámek.Zkušený rožmberský stavitel na Kratochvíli prokázal, že je schopen se ctí se zhostit úkolu, který byl architektovi cinquecenta ve střední Evropě uložen jen vyjímečně: rozvrhnout a jednotně koncipovat celý pravidelný areál - stavbu začleněnou do zahrady, komponované po italském renesančním způsobu. Maggi rozvrhl areál do velkého obdélníku s ohradní zdí prostoupenou na třech stranách izolovanými domky. Vilu neumístil do středu dispozice, ale posunul ji do přední části zahrady kolmo k hlavní ose zdůrazněné vstupní věží.  Přízemní vstupní trakt zakončil na západní straně zahradním domkem a na straně východní nevelkým kostelem. Do tohoto zahradního rozvrhu včlenil v souměrném obdélníku samostatně ohrazený vodní příkop.)PROHLÍDKA ZÁMKU UŽ BYLA ÚPLNOU TEČKOU ZA NAŠIM VÝLETEM.

AKCE SE USKUTEČNILA 3-6.7.2009

NA RAFTU JSME UJELI 70 ŘÍČNÍCH KILOMETRŮ.

PĚŠKY UŠLI ZHRUBA 8 KILOMETRŮ

ZŮČASNILI SE:JARDA,KLÁRA,JANA,HONZA.K,MARIAN

ORGANIZOVAL:JARDA

FOTILA JANA

HELFENBURG,HOŠTICE U VOLYNĚ,KBÍL U STRAKONIC

(12.9.2009)

ČLÁNEK SE PŘIPRAVUJE

VÝLET NA KOLECH:ROZHLEDNA NA SKÁLE-ŽELEZNÝ ÚJEZD

(4.10.2009)

První výlet v ranném podzimu nás zavedl na rozhlednu k Železnému Újezdu.Předpověd slibovala na začátek podzimu pěkné počasí,přesto nás překvapil ráno při odjezdu silný vítr.Díky jemu někteří výlet vzdali úplně,jiní jeli autem,avšak čtveřici cyklistů nic nezaskočilo a vyrazila podle plánu

Zakukleni v kapucách jedeme z Nekvasov,směr Dvorec u Nepomuka,zápasíme z větrem (někteří ptaci ve snaze letět proti větru,zůstávají stát na místě),ale cestu zvládáme dobře,kromě některých nutných zastávek nás nic nezdržuje a v dvanáct hodin přijíždíme do cíle,kde už na nás čeká druhá polovina výletníků,kteří přijeli autem.Společně odcházíme k rozhledně,kupujeme vstupenky stoupáme k vrcholu rozhledny.

Na podzim roku 2000 postavila společnost Radiomobil na vrchu nazývaném Na Skále u Železného Újezda kovovou konstrukci vysílače. Na konci března následujícího roku byla na vysílači vysokém 41 metrů zpřístupněna vyhlídková plošina ve výšce 25,7 m. Na tuto plošinu vede 137 schodů. Z rozhledny je dobře vidět partie Šumavy, Nepomucko, Třemšínsko a oblast jižně od Plzně. Za velmi dobrého počasí lze prý spatřit i vrcholky Alp.Výstup na plošinu je omezen na sezonu od dubna do října.

Výstup na plošinu a pobyt na ní v tak silném větru neni moc přijemný (ptáci to vzdávají a jdou radši pěšky),rozhlížet se je téměř nemožné,proto se moc nezdržujeme a sestupujeme dolů,kde po krátké poradě odjíždíme na chutný oběd do penzionu a restaurace Zahrádka. Penzion je v pěkném prostředí bývalích Zelenohorských kasáren a zapůsobil na nás přijemným dojmem,určitě doporučujem.

Po obědě se už skupina rozdělila (auta,kola) a vyrazila k domovu.Výlet se navzdory silnému větru vydařil.

Účast:Jana,Hanka,Marian,Honza H.-na kolech 42 km.

            Klára,Jarda,Honza K.-pěšky 1 km.

Výlet připravila Jana.

ŽELEZNÝ ÚJEZD

BŘEZNÍK-MODRAVA

(25.10.2009)

článek se připravuje

SEDLO U ALBRECHTIC,ŽIŽKŮV VRCH,KAPLE ANDĚLA STRÁŽCE

(21.11.2009)

Výstup na Sedlo u Albrechtic byl třetím podzimním a zároveň posledním výletem v roce 2009.

Krátky,ale náročnější výstup o délce 1,5 Km na vrchol Keltského hradiště (902m.n.m.),vedoucí lesní stezkou,jsme po příjezdu do Albrechtic a zaparkování aut začali kolem desáté hodiny ranní.

Hradiště je opevněno valem bez příkopu v délce 920 m. Ohrazená plocha má tvar protáhlého oválu o délce cca 400 m a šířce 32-114 m a kopíruje sedlovitý tvar vrcholu hory. Při stavbě opevnění bylo využito přirozených sklaních stěn, které byly do opevnění hradiště začleněny. Z vnější strany dosahují valy výšky až 10 m, z vnitřní strany 1-1,5 m, maximální šířka valu činí 13 m. Hradba byla postavena patrně z nasucho kladených kamenů s vnitřní dřevěnou konstrukcí. Akropole je situována na jihovýchodní straně na nejvyšším bodě ohrazené plochy. Původní vstup do hradiště se nacházel na jihovýchodní straně. Ulicovitá brána měla délku 17 m a šířku 1,5 m.

Počasí nám přálo,tak se kocháme krásným výhledem s majestátním Kašperkem v popředí.Velká  tabule informuje o názvech vrcholků hor které vidíme a je vidět opravdu hodně. Jen pár metrů od vyhlídky probíhá výstavba rozhledny na sedle.

Co umožní rozhledna
Mnozí z těch, kteří Sedlo znají a doslova se kochali nádherným výhledem na věnec šumavských hraničních hor, možná řeknou: K čemu rozhledna? Vždyť je odtud tak krásná podívaná!
Mají zčásti pravdu. Ano, za krásného počasí a při daleké viditelnosti skýtá Sedlo nad Albrechticemi výhled vskutku úchvatný a nezapomenutelný! Jako na dlani leží dole pod skalisky samota Durmak, rekreační vsi Humpolec a Platoř, takřka na dosah ční z ježatého hřebene lesů typické dvojvěží královského hradu Kašperku. Za Kašperskými Horami, pod vrcholem Zhůřské hory a nedaleko luční plošiny Flusárny, vyhasly na Štědrý den roku 1937 tři lidské životy při velké letecké katastrofě. Zůstal pomníček... V údolí nad tušenou klikatinou Otavy se vypíná bílá věžička starobylého kostela sv.Mauritze, Mořice, lidově Mouřeneček. Dobře lze rozeznat roztroušené vísky Hartmanicka, lyžařský svah Hamižnou u Hartmanic, Vintířovu Dobrou Vodu. Výhled jižním směrem završuje věnec hraničních šumavských hor s majestátním Roklanem. Jihovýchodněji se trošičku otevírá pohled na Stašsko a oblast Churáňova s plochým podlouhlým vrcholem Obřího hradu. Tam, podobně jako na Sedle, zbudovali Keltové jiné útočištné hradiště, nebo snad božiště a obětiště. Proti vrcholu Sedla druhá keltská stavební dominanta je v nadmořské výši 1008 metrů. Mohutnost dochovaných hradebních bloků dala vzniknout názvu Obří hrad.
Jihozápadním směrem česko-bavorskou hranici tvoří masiv Žďánidel s Polomem a Falkensteinem. Za nejlepší viditelnosti lze spatřit i nejvyšší hory Šumavy, bavorský Gross Arber, Velký Javor. Dobře bývá viditelná chata na Pancíři, zvláště když k večeru se rozzáří její okna.
Ale co výhled jiným směrem? Bohužel. Ještě před dvaceti, třiceti léty se dalo podívat do českého vnitrozemí ze skalky pod hradištěm. Jenže výhled zakryly vzrostlé stromy. A tak zmizela možnost zadívat se na sušickou kotlinu s majestátním Svatoborem, k hřebenu Javorníku, ke vsím ležícím podél Podmokelského a Nezdického potoka. Není vidět ke zříceninám Rabí, chybí i možnost shlédnout předaleko vzdálený komín strakonické teplárny, zvlněný kraj jižního Plzeňska a okrajové části středních Čech.
Tyto výhledy umožní vystavěná rozhledna a kruhovým výhledem nesmírně obohatí všechny návstěvníky Sedla.

Během naší návštěvy ještě nebyla rozhledna v provozu,proto po prohlídce stavby klesáme zpět do Abrechtic.

Vracíme zpět do Sušice,stylově objedváme v hotelu Gabreta ,vjíždíme na louku,kde parkujeme.Čeká nás Jeden z nejhezčích pohledů na malebně položené město Sušice. Pohled z Žižkova vrchu!(Na třetím obrázku kalich na Žižkově vrchu.)

Rok 1924 byl rokem 500. výročí úmrtí Jana Žižky z Trocnova. Na paměť tohoto pětistého výročí Žižkova úmrtí byl Šibeniční vrch nad Sušicí pojmenován Žižkovým vrchem. Na tomto vrchu byl postaven na náklady obce litinový kalich 2,46 m vysoký, upevněný na zděném podstavci 3 m vysokém. Zhotovení kalichu bylo zadáno firmě Leopold Schifauer, továrna na stroje, slévárna kovů a železa v Klatovech za paušální obnos 4.456,- Kč.  Provedení zděného podstavce po kalich bylo zadáno inž. R. Grabingerovi, staviteli v Sušici za 3.200 ,- Kč. Potřebný kámen dodala obec. Kámen byl vylámán přímo na tomto vrchu, lámání kamene provedli dělníci, pracující na nouzových obecních pracích. Náklad byl kryt z obecních příjmů a byla uspořádána i veřejná sbírka. Slavnostní odhalení kalichu se uskutečnilo 28. října 1924.

Prudký výstup a sestup nám energiji neubral,proto ihned pokračujeme na poslední místo našeho putování kapli  Anděla Strážce.Kaple,zvaná zdrobněle Andělíček, byla na vrchu porostlém kdysi dubinou vybudována roku 1863 díky přičinění sušického kapucína P. Ladislava Bílinského. Vysvětil ji světící biskup Jan Ignác Dlouhoveský z Dlouhé Vsi. Původně to byla jen kaple postavená na půdorysu čtverce. Na ambity se čtyřmi dalšími nárožními kaplemi si musela počkat až do roku 1735. Tyto kaple jsou zasvěceny sv. Máří Magdaléně, Panně Marii Mariacellské, sv. Janu Nepomuckému a protipožárnímu sv. Floriánu. Těsně pod schody k poutnímu chrámu najdete další kapli z roku 1757, vysvěcenou 14 svatým pomocníkům.

Kaple je uzavřena,otevřena je pouze vyjímečně,např. na Sušickou poutˇ,otvory ve stupních branách lze nahlédnout dovnitř,někteří znás zvládnou i malou modlidbičku.

To už bylo opravdu všechno,nasedáme do vozidel,směr domov.

Účast:Vendy,Klára,Hanka,Jarda,Honza K.;Honza H.;Marian

Host: Eva

Pěší : 5 Km

Upozornění:Rozhledna na Sedle je od 13.12.2009 zpřístupněna.

POSTUPNĚ BUDOU PŘIDÁVÁNY VŠECHNY NAŠE VÝLETY